Online bazar s dětským zbožím

Termín porodu jsem měla stanovený na 2.11.2008. Poslíčky jsem poslední dobou měla pořád, ale v ten den se nedělo nic. V sobotu 8.11.2008 mě ráno šest hodin vzbudili bolesti, které se týkali spíš vyprazdňování. Když už jsem byla na "velké" podruhé, tak jsme si myslela, že už bude vše v pohodě a mužu jít dál spát. Přišli ale bolesti v zádech a pomalu mi začala odtékat plodová voda. Bolesti byly po pěti minutách. To už jsem budila manžela se slovy: "Vstávej, jedeme!"

Muj muž se tedy začla pomalu oblékat. Ještě nebyl oblečený ale stihl se mě zeptat: "Snídat budeme doma? Nebo se někde stavíme po cestě?"
Nestačila jsem mu ani odpovědět a přišla další kontrakce. Při pohledu na mě mu bylo jasné, že jíst nebude.
Do porodnice jsme dorazili v 8:30. Na příjmu mi naměřili kardiotokograf a sepsali porodopis. Přivolaný pan doktor mě prohlédl a konstatoval, že jsem otevřená na dva prsty. To už mi odtekl zbytek plodové vody. Umístili mě s manželem do moderně zařízeného předporodního pokoje. Asi tak po dvou hodinách se na mě přišla podívat porodní asistentka. Zkontrolovala jestli jsem se víc otevřela a natočila ozvy miminka. Stále jsem byla otevřená jen na dva prsty. Dala mi proto injekci na urychlení. Poté jsem se otevřela už na čtyři prsty. Při kontrakcích jsem neustále chodila. Později mi sestra poradila, abych se pohupovala na gymnastickém míči a břicho si přitom sprchovala teplou vodou. Při pohledu na mé červené břichojsem zvolila víc teplejší vodu. Sprchování mě velmi ulevovalo od bolesti.
Asi ve dvě hodiny odpoledne jsem byla otevřená už na sedm prstu. Porod se už blížil. Šla jsem ještě na chvilku do sprchy a poté na porodní sál. Zde jsem, otevřená na osm prstu, se ještě pohupovala na míči a manžel mi masíroval záda. Poslední kontrakce byly opravdu nejbolestivější. Měla jsem nutkání tlačit, ale nesměla jsem. Miminko ještě nebylo ve správné poloze.
Druhá doba porodní, tedy samotný porod, trvala dvacet minut. Nakonec ale vykoukla hlavička a na další zatlačení tělíčko.
Když mi pan doktor mého syna poprvé ukázal, tak jsem nejdřív zkontrolovala ruce a nohy a spočítala prsty.
Malého si sestra společně s manželem odnesli na měření a vážení. Na mě ještě čekalo vytlačení placenty a šití.
Poté už mi manžel přinesl syna v náručí. Po tváři se mu kutálely slzy štěstí. Na našeho Davídka jsem se těšila celé těhotenství. Proto mě velmi překvapilo, že když mi ho manžel dal poprvé do náruče, tak jsem necítila tu velkou lásku, jak popisují některé maminky.
Láska se dostavila až později. S následnou péčí a starostí o něj. Dnes bych našeho Davídka nedala za nic na světě.

autor: Zuzna B.

Fotografie Davídka po narození a teď. :

Pokud se chcete o své těhotenství ,porod nebo snažení podělit i vy,

pište své příběhy a deníčky do kategorie Relax nebo zasílejte na emai :

redakcekocarky@seznam.cz

Každý měsíc bude vylosován nejzajímavější deníček a vítězka obdrží cenu

v hodnotě 500,- kč

26.01.2010 (13h 46min) / Shlédnuto 603 x
Kategorie : Těhotenství a porod

Typy inzerátů

Přidat inzerát

Kluby

Poslední příspěvky:

Top 5 členů :

Doporučit

Reklama

Tvorba www stránek