Články | Kategorie: Těhotenství a porod | Článek: Příběhy:Těhotenství a porod mého 1.

Příběhy:Těhotenství a porod mého 1.

První těhotenství jsem měla rizikové.Pár měsíců před ním jsem bohužel potratila ve 2. měsíci a ze začátku tohoto těhotenství se mi poměrně často objevovaly velké bolesti v podbřišku ,podobné píchání.Poté začalo urputné zvracení a ztráta váhy,takže mne hospitalizovali v nemocnici.Poté jsem již do práce nenastoupila a od lékařů měla doporučeno jen ležet na lůžku.


Od 6. měsíce jsem přibírat začala.A jak ! Celkem za celý konec těhotenství 30kg ! Samozřejmě to nevydržela kůže na břiše,stehnech i prsou a vytvořily se mi strie. V 8.měsíci mě začala sužovat vyrážka a podle ultrazvuku mi lékař sdělil,že váha miminka bude větší a plod mi tlačí na ledviny.Tudíž nemohou pracovat jak mají a důsledkem je právě ta vyrážka.
Doporučení na vyvolání porodu jsem odmítla a s nepříjemným svěděním bojovala až do konce těhotenství.
Psal se rok 1988 a pár dní před Vánocemi mi praskla plodová voda.Manžel mě odvezl do nemocnice a sám doma čekal u telefonu na zprávu.
Porod trval 16 hodin a jako prvorodička jsem se neustále ptala : "Kdy už to bude ?!? " Chvílemi byly bolesti neskutečné a při pohledu na okno mě napadlo,že z něho snad radši vyskočím.
Porod vedl nezkušený začínající porodník,dítě mělo 4,10kg a 55cm.,takže byl proveden nástřih hráze.
Nejhorším překvapením pro mne bylo,že mám syna.Nebyla jsem na to vůbec připravená.Od dětství jsem chtěla mít holčičku,manžel mi sliboval,že budeme mít dceru a argumentoval s tím,že " ví co dělá" (nepochopila jsem ,že je to jen sranda) a tak následoval šok.
Ležela jsem na sále vyčerpaná a zklamaná. (Dodnes nechápu to dětinské rozčarování a lítost nad tím,že to není holka.Mockrát jsem se za to styděla a v duchu omlouvala Bohu.Syn mi dělá velkou radost nejen svými úspěchy ,ale hlavně svou dobráckou povahou a svým slušným chováním).
Potom mě převezli na pokoj,kde už jedna maminka byla.Samozřejmě měla holčičku.
To už ale začaly mateřské pudy pracovat naplno a pro změnu jsem se zas pořád vyptávala ,kdy mi konečně přivezou moje miminko.
Po pár hodinách se tak stalo a byl to nepopsatelný zážitek.Jednak jsem byla nesmírně šťastná,že mám tak krásné dítě a jednak to byl zvláštní pocit,že ke mě někdo napořád patří.
Nemohla jsem se na ten uzlíček vynadívat,všechny rozpaky zmizely jak mávnutím proutku a vzniklo nádherné pouto,které trvá dodnes.....


18.01.2010 (13h 37min) / Shlédnuto 625 x
Kategorie : Těhotenství a porod

Typy inzerátů
Kluby
Poslední příspěvky:
Top 5 členů :
Doporučit
Reklama



Dnes je 19. 05. 2012 - Dnes má svátek Ivo, zítra Zbyšek