- Kočárky
- Autosedačky
- Bezpečnost
- Boty, botičky
- Cyklo
- Dekorace
- Dětské spodní prádlo
- Dětské tábory, akce
- Dětský nábytek
- Dovolená s dětmi
- Hlídání dětí
- Hračky
- Klokanky, krosny
- Knihy pro děti
- Kojenecké potřeby
- Kosmetika
- Oblečení
- Pohádkový svět
- Potřeby do bytu
- Školní potřeby
- Sportovní obuv
- Sportovní potřeby
- Těhotenská móda
- Zdravá výživa
- Židle, chodítka
Příběhy:Těhotenství a porod mého 1.
První těhotenství jsem měla rizikové.Pár měsíců před ním jsem bohužel potratila ve 2. měsíci a ze začátku tohoto těhotenství se mi poměrně často objevovaly velké bolesti v podbřišku ,podobné píchání.Poté začalo urputné zvracení a ztráta váhy,takže mne hospitalizovali v nemocnici.Poté jsem již do práce nenastoupila a od lékařů měla doporučeno jen ležet na lůžku.
Od 6. měsíce jsem přibírat začala.A jak ! Celkem za celý konec
těhotenství 30kg ! Samozřejmě to nevydržela kůže na břiše,stehnech i
prsou a vytvořily se mi strie. V 8.měsíci mě začala sužovat vyrážka a
podle ultrazvuku mi lékař sdělil,že váha miminka bude větší a plod mi
tlačí na ledviny.Tudíž nemohou pracovat jak mají a důsledkem je právě
ta vyrážka.
Doporučení na vyvolání porodu jsem odmítla a s nepříjemným svěděním bojovala až do konce těhotenství.
Psal se rok 1988 a pár dní před Vánocemi mi praskla plodová voda.Manžel
mě odvezl do nemocnice a sám doma čekal u telefonu na zprávu.
Porod
trval 16 hodin a jako prvorodička jsem se neustále ptala : "Kdy už to
bude ?!? " Chvílemi byly bolesti neskutečné a při pohledu na okno mě
napadlo,že z něho snad radši vyskočím.
Porod vedl nezkušený začínající porodník,dítě mělo 4,10kg a 55cm.,takže byl proveden nástřih hráze.
Nejhorším překvapením pro mne bylo,že mám syna.Nebyla jsem na to vůbec
připravená.Od dětství jsem chtěla mít holčičku,manžel mi sliboval,že
budeme mít dceru a argumentoval s tím,že " ví co dělá" (nepochopila
jsem ,že je to jen sranda) a tak následoval šok.
Ležela jsem na
sále vyčerpaná a zklamaná. (Dodnes nechápu to dětinské rozčarování a
lítost nad tím,že to není holka.Mockrát jsem se za to styděla a v duchu
omlouvala Bohu.Syn mi dělá velkou radost nejen svými úspěchy ,ale
hlavně svou dobráckou povahou a svým slušným chováním).
Potom mě převezli na pokoj,kde už jedna maminka byla.Samozřejmě měla holčičku.
To už ale začaly mateřské pudy pracovat naplno a pro změnu jsem se zas pořád vyptávala ,kdy mi konečně přivezou moje miminko.
Po pár hodinách se tak stalo a byl to nepopsatelný zážitek.Jednak jsem
byla nesmírně šťastná,že mám tak krásné dítě a jednak to byl zvláštní
pocit,že ke mě někdo napořád patří.
Nemohla jsem se na ten uzlíček
vynadívat,všechny rozpaky zmizely jak mávnutím proutku a vzniklo
nádherné pouto,které trvá dodnes.....
18.01.2010 (13h 37min) / Shlédnuto 625 x
Kategorie : Těhotenství a porod
